द्वितीयः प्रश्नः
१1
अथ हैनं भार्गवो वैदर्भिः पप्रच्छ भगवन्कत्येव देवाः प्रजां विधारयन्ते कतर
एतत्प्रकाशयन्ते कः पुनरेषां वरिष्ठ इति ॥ १ ॥
atha hainaṃ bhārgavo vaidarbhiḥ papraccha bhagavankatyeva devāḥ prajāṃ vidhārayante katara
etatprakāśayante kaḥ punareṣāṃ variṣṭha iti || 1 ||
२2
तस्मै स होवाच । आकाशो ह वा एष देवो वायुरग्निरापः पृथिवी वाङ्मनश्चक्षुः
श्रोत्रं च । ते प्रकाश्याभिवदन्ति वयमेतद्बाणमवष्टभ्य विधारयामः ॥ २ ॥
tasmai sa hovāca | ākāśo ha vā eṣa devo vāyuragnirāpaḥ pṛthivī vāṅmanaścakṣuḥ
śrotraṃ ca | te prakāśyābhivadanti vayametadbāṇamavaṣṭabhya vidhārayāmaḥ || 2 ||
३3
तान्वरिष्ठः प्राण उवाच मा मोहमापद्यथाहमेवैतत्पञ्चधात्मानं
प्रविभज्यैतद्बाणमवष्टभ्य विधारयामीति
तेऽश्रद्दधाना बभूवुः ॥ ३ ॥
tānvariṣṭhaḥ prāṇa uvāca mā mohamāpadyathāhamevaitatpañcadhātmānaṃ
pravibhajyaitadbāṇamavaṣṭabhya vidhārayāmīti
te'śraddadhānā babhūvuḥ || 3 ||
४4
सोऽभिमानादूर्ध्वमुत्क्रामत इव तस्मिन्नुत्क्रामत्यथेतरे सर्व
एवोत्क्रामन्ते तस्मिꣳश्च प्रतिष्ठमाने सर्व एव
प्रातिष्ठन्ते । तद्यथा मक्षिका मधुकरराजानमुत्क्रामन्तं सर्वा
एवोत्क्रामन्ते तस्मिꣳश्च प्रतिष्ठमाने सर्वा एव
प्रातिष्ठन्त एवं वाङ्मनश्चक्षुः श्रोत्रं च ते प्रीताः प्राणं
स्तुन्वन्ति ॥ ४ ॥
so'bhimānādūrdhvamutkrāmata iva tasminnutkrāmatyathetare sarva
evotkrāmante tasmim̐śca pratiṣṭhamāne sarva eva
prātiṣṭhante | tadyathā makṣikā madhukararājānamutkrāmantaṃ sarvā
evotkrāmante tasmim̐śca pratiṣṭhamāne sarvā eva
prātiṣṭhanta evaṃ vāṅmanaścakṣuḥ śrotraṃ ca te prītāḥ prāṇaṃ
stunvanti || 4 ||
५5
एषोऽग्निस्तपत्येष सूर्य एष पर्जन्यो मघवानेष वायुः ।
एष पृथिवी रयिर्देवः सदसच्चामृतं च यत् ॥ ५ ॥
eṣo'gnistapatyeṣa sūrya eṣa parjanyo maghavāneṣa vāyuḥ |
eṣa pṛthivī rayirdevaḥ sadasaccāmṛtaṃ ca yat || 5 ||
६6
अरा इव रथनाभौ प्राणे सर्वं प्रतिष्ठितम् ।
ऋचो यजूꣳषि सामानि यज्ञः क्षत्त्रं ब्रह्म च ॥ ६ ॥
arā iva rathanābhau prāṇe sarvaṃ pratiṣṭhitam |
ṛco yajūm̐ṣi sāmāni yajñaḥ kṣattraṃ brahma ca || 6 ||
७7
प्रजापतिश्चरसि गर्भे त्वमेव प्रतिजायसे ।
तुभ्यं प्राण प्रजास्त्विमा बलिं हरन्ति यः प्राणैः प्रतितिष्ठसि ॥ ७ ॥
prajāpatiścarasi garbhe tvameva pratijāyase |
tubhyaṃ prāṇa prajāstvimā baliṃ haranti yaḥ prāṇaiḥ pratitiṣṭhasi || 7 ||
८8
देवानामसि वह्नितमः पितॄणां प्रथमा स्वधा ।
ऋषीणां चरितं सत्यमथर्वाङ्गिरसामसि ॥ ८ ॥
devānāmasi vahnitamaḥ pitṝṇāṃ prathamā svadhā |
ṛṣīṇāṃ caritaṃ satyamatharvāṅgirasāmasi || 8 ||
९9
इन्द्रस्त्वं प्राण तेजसा रुद्रोऽसि परिरक्षिता ।
त्वमन्तरिक्षे चरसि सूर्यस्त्वं ज्योतिषां पतिः ॥ ९ ॥
indrastvaṃ prāṇa tejasā rudro'si parirakṣitā |
tvamantarikṣe carasi sūryastvaṃ jyotiṣāṃ patiḥ || 9 ||
१०10
यदा त्वमभिवर्षसि अथेमाः प्राण ते प्रजाः ।
आनन्दरूपास्तिष्ठन्ति कामायान्नं भविष्यतीति ॥ १० ॥
yadā tvamabhivarṣasi athemāḥ prāṇa te prajāḥ |
ānandarūpāstiṣṭhanti kāmāyānnaṃ bhaviṣyatīti || 10 ||
११11
व्रात्यस्त्वं प्राणैकर्षिरत्ता विश्वस्य सत्पतिः ।
वयमाद्यस्य दातारः पिता त्वं मातरिश्व नः ॥ ११ ॥
vrātyastvaṃ prāṇaikarṣirattā viśvasya satpatiḥ |
vayamādyasya dātāraḥ pitā tvaṃ mātariśva naḥ || 11 ||
१२12
या ते तनूर्वाचि प्रतिष्ठिता या श्रोत्रे या च चक्षुषि ।
या च मनसि सन्तता शिवां तां कुरु मोत्क्रमीः ॥ १२ ॥
yā te tanūrvāci pratiṣṭhitā yā śrotre yā ca cakṣuṣi |
yā ca manasi santatā śivāṃ tāṃ kuru motkramīḥ || 12 ||
१३13
प्राणस्येदं वशे सर्वं त्रिदिवे यत्प्रतिष्ठितम् ।
मातेव पुत्रान्रक्षस्व श्रीश्च प्रज्ञां च विधेहि न इति ॥ १३ ॥
prāṇasyedaṃ vaśe sarvaṃ tridive yatpratiṣṭhitam |
māteva putrānrakṣasva śrīśca prajñāṃ ca vidhehi na iti || 13 ||
इति द्वितीयप्रश्नभाष्यम् ॥
iti dvitīyapraśnabhāṣyam ||