तृतीयः खण्डः

1

श्वेतकेतुर्हारुणेयः पञ्चालानाꣳ समितिमेयाय तꣳ ह प्रवाहणो जैवलिरुवाच
कुमारानु त्वाशिषत्पितेत्यनु हि भगव इति ॥ १ ॥
śvetaketurhāruṇeyaḥ pañcālānām̐ samitimeyāya tam̐ ha pravāhaṇo jaivaliruvāca
kumārānu tvāśiṣatpitetyanu hi bhagava iti || 1 ||

2

वेत्थ यदितोऽधि प्रजाः प्रयन्तीति न भगव इति वेत्थ यथा पुनरावर्तन्त३ इति न
भगव इति वेत्थ पथोर्देवयानस्य पितृयाणस्य च व्यावर्तना३ इति न भगव इति ॥ २
॥
vettha yadito'dhi prajāḥ prayantīti na bhagava iti vettha yathā punarāvartanta3 iti na
bhagava iti vettha pathordevayānasya pitṛyāṇasya ca vyāvartanā3 iti na bhagava iti || 2
||

3

वेत्थ यथासौ लोको न सम्पूर्यत३ इति न भगव इति वेत्थ यथा पञ्चम्यामाहुतावापः
पुरुषवचसो भवन्तीति नैव भगव इति ॥ ३ ॥
vettha yathāsau loko na sampūryata3 iti na bhagava iti vettha yathā pañcamyāmāhutāvāpaḥ
puruṣavacaso bhavantīti naiva bhagava iti || 3 ||

4

अथानु किमनुशिष्टोऽवोचथा यो हीमानि न विद्यात्कथꣳ सोऽनुशिष्टो ब्रुवीतेति स
हायस्तः पितुरर्धमेयाय तꣳ होवाचाननुशिष्य वाव किल मा भगवान्ब्रवीदनु
त्वाशिषमिति ॥ ४ ॥
athānu kimanuśiṣṭo'vocathā yo hīmāni na vidyātkatham̐ so'nuśiṣṭo bruvīteti sa
hāyastaḥ piturardhameyāya tam̐ hovācānanuśiṣya vāva kila mā bhagavānbravīdanu
tvāśiṣamiti || 4 ||

5

पञ्च मा राजन्यबन्धुः प्रश्नानप्राक्षीत्तेषां नैकञ्चनाशकं विवक्तुमिति स
होवाच यथा मा त्वं तदैतानवदो यथाहमेषां नैकञ्चन वेद यद्यहमिमानवेदिष्यं
कथं ते नावक्ष्यमिति ॥ ५ ॥
pañca mā rājanyabandhuḥ praśnānaprākṣītteṣāṃ naikañcanāśakaṃ vivaktumiti sa
hovāca yathā mā tvaṃ tadaitānavado yathāhameṣāṃ naikañcana veda yadyahamimānavediṣyaṃ
kathaṃ te nāvakṣyamiti || 5 ||

6

स ह गौतमो राज्ञोऽर्धमेयाय तस्मै ह प्राप्तायार्हां चकार स ह प्रातः सभाग
उदेयाय तं होवाच मानुषस्य भगवन्गौतम वित्तस्य वरं वृणीथा इति स होवाच
तवैव राजन्मानुषं वित्तं यामेव कुमारस्यान्ते वाचमभाषथास्तामेव मे
ब्रूहीति स ह कृच्छ्री बभूव ॥ ६ ॥
sa ha gautamo rājño'rdhameyāya tasmai ha prāptāyārhāṃ cakāra sa ha prātaḥ sabhāga
udeyāya taṃ hovāca mānuṣasya bhagavangautama vittasya varaṃ vṛṇīthā iti sa hovāca
tavaiva rājanmānuṣaṃ vittaṃ yāmeva kumārasyānte vācamabhāṣathāstāmeva me
brūhīti sa ha kṛcchrī babhūva || 6 ||

7

तं ह चिरं वसेत्याज्ञापयाञ्चकार तं होवाच यथा मा त्वं गौतमावदो यथेयं न
प्राक्त्वत्तः पुरा विद्या ब्राह्मणान्गच्छति तस्मादु सर्वेषु
लोकेषु क्षत्रस्यैव प्रशासनमभूदिति तस्मै होवाच ॥ ७ ॥
taṃ ha ciraṃ vasetyājñāpayāñcakāra taṃ hovāca yathā mā tvaṃ gautamāvado yatheyaṃ na
prāktvattaḥ purā vidyā brāhmaṇāngacchati tasmādu sarveṣu
lokeṣu kṣatrasyaiva praśāsanamabhūditi tasmai hovāca || 7 ||

इति तृतीयखण्डभाष्यम् ॥
iti tṛtīyakhaṇḍabhāṣyam ||